Přestože máme vše zajištěno od CK Geotour (včetně mapek a popisu tras), tak jsem neodolal zvědavosti a trochu se brouzdal po webu, to abych věděl na co se máme těšit. Výškové profily jsou vyrobeny pomocí http://www.bikemap.net, místopis převzat z http://www.chorvatsko.cz a obrázky co Google dal.
Připomínám, že jedeme lodí Silva pro 26 osob. Kola si povezeme na horní palubě. O naše blaho bude pečovat průvodce, kapitán a hlavně kuchař. Už se těším na ty mořské speciality! Jedeme střední trasu (modrá). Jelikož máme pronajatu loď pouze pro sebe, můžeme (po dohodě s průvodcem) trasu mírně modifikovat. V této souvislosti mě napadá, zda by nestálo za to zajet do modré jeskyně na ostrově Biševo (viz. program 4. resp. 5. dne). Také poslední den pobytu se nabízí několik variant. Lákala by mě projížďka v okolí Omiše a údolím Cetině.

Odjezd autobusem z Prahy v odpoledních hodinách. Trasa: Wien – Graz – Maribor – Zagreb -

Dopolední příjezd do Bašky Vody nebo Omiše. Nalodění, seznámení s lodí, posádkou a pravidly plavby. Odpoledne odplutí do přístavu Sučuraj (ostrov Hvar).

... Makarská riviéra
Baška Voda

Baška Voda

Je to významné a rušné letovisko na Makarské riviéře. Je malebně položeno pod hradbou pohoří Biokovo. Letovisko patří k nejoblíbenějším ve Střední Dalmácii. Na pahorku Gradina se nalézají pozůstatky byzantské osady a pevnosti. Pozdně barokní kostel sv.Vavřince (Sveti Lovre) stojí na antické lokalitě. Farní kostel sv.Mikuláše (Sveti Nikola), patrona obce, pochází ze začátku 20.stol., jeho zvonice je z konce 20.stol. V kostele je několik cenných moderních artefaktů. Na nábřeží stojí socha sv.Mikuláše.

... Sućuraj
Baška Voda

Sućuraj

Nejstarší dochovaná stavba je františkánský, původně benediktinský klášter s kostelem sv.Jiří (Sv.Juraj), mnohokrát přestavovaný. Barokní kostel sv.Antonína (Sv.Ante) pochází ze 17.stol., částečně zachovaná benátská pevnost (Fortica) ze 17.stol. V té době byla proti tureckýnm a pirátským nájezdům opevněna i obec.

... Sućuraj

Ráno odplutí do Korčuly (ostrov Korčula).
Na kole: Korčula - Vela Luka (loď pluje okolo ostrova).

Korčula - ostrov

Ostrov má bohatou historii řeckého, římského a byzantského osídlení. V r. 1420 se Korčula dostala pod svrchovanost Benátek, které celému ostrovu vtiskly svůj typický ráz a kolorit. Korčula, si zachovala téměř nedotčený starobylý původní ráz a mimořádně hodnotné stavitelské a kulturně historické památky. Korčula je po Dubrovníku nejnavštěvovanějším místem této oblasti.

... Korčula

Korčula

Stará část Korčuly leží na vyvýšeném poloostrůvku spojeném s pevninou jen úzkou šíjí. Je ze všech stran obklopena hradbami ze 14. - 16. stol. Z opevnění vynikají čtyři nárožní věže, válcové bašty, z nichž je nejmohutnější Barbarigo v přístavu, další jsou Balbi, Tiepolo a Capello. Hradby jsou přerušeny dvěma branami, a to Mořskou branou (Morska vrata), k níž můžeme vystoupit od městské lodžie v přístavu, a Pevninskou branou (Kopnena vrata), vestavěnou do mohutné hranolové věže zvané Revelin (z konce 15. stol.). Z věže je krásný výhled na město (platí se vstupné). Střed starého města tvoří na nejvyšším bodě Strossmayerovo náměstí s goticko-renesanční katedrálou sv. Marka (Sveti Marko) ze 16. - 17. stol., s velmi cenným interiérem (mimo jiné originál od Tintoretta). Součástí je baptisterium ve zvonici katedrály (díla moderního chorvatského umění). Sousední Opatský palác (Opatska palača) s opatskou klenotnicí (Opatska riznica), cenné liturgické předměty, obrazy, sochy, rukopisy aj. Krásný renesanční palác Arneriů se opravuje, bude ale brzy otevřen. Sousední palác Gabrielisů hostí městské muzeum (Gradski muzej) se sbírkami námořními, etnografickými a uměleckými. Komplex náměstí doplňuje nejstarší korčulský kostel, kostel sv. Petra (Sveti Petar) ze 14. stol. V blízkosti je dům, kde se údajně narodil slavný cestovatel Marco Polo. U věže Revelin je krásná renesanční radnice (vijećnica), místodržitelský palác (Kneževa palača) s arkádami a kostel sv. Michala (Sveti Mihovil) ze 17. stol.

... Čara
Blato

Čara

Obec se nachází ve střední části ostrova uprostřed velmi úrodného Čarského polje (Čarsko polje). Odtud pochází proslulé bílé víno pošip, patřící mezi první chráněná značková vína v Chorvatsku. Neméně ceněný je i zdejší olivový olej.

Blato

Krásnému prostrannému náměstí dominuje zbarokizovaný středověký kostel Všech svatých (Svih Svetih) s hodnotnou výzdobou v interiéru, především v kapli sv. Vincencie (Sveta Vicenza), patronky Blata. Uprostřed náměstí velká renesanční městská lodžie (Gradska loža). Cennou stavbou je ještě na okraji města renesančně barokní zámek rodiny Arnerićů, dnes Vlastivědné muzeum (Zavičajni muzej). Krásné je lipové stromořadí v městě, dlouhé přes kilometr.
V okolí se dochovalo několik středověkých kostelíků, např. sv. Martina a sv.Michala (14.stol.).

... Vela spilja
Vela Luka

Velka Luka

Vela Luka je vlastně nejstarším obydleným místem na ostrově Korčula, a to od neolitu do doby bronzové, jak o tom svědčí archeologické nálezy v jeskyni Vela spilja (jeskyně vysoko nad městem, ve svahu vrchu Pinski rat; je volně přístupná, příjezd možný autem až ke vchodu). Nálezy z jeskyně jsou vystaveny v Kulturním středisku (Centar za kulturu) ve Vela Luce.
Vela Luka je vyhledávána i jako léčebné lázně (ty se jmenují Kalos). Léčí se zde především choroby dýchacích cest, poruchy pohybového ústrojí a ženské nemoci, provádí se rehabilitace nejrůznějšího zaměření. V zátoce Kale na konci přístavu vyvěrají léčivé prameny.

Ráno odplutí do Visu (ostrov Vis).
Vis – Žena Glava – Komiža - Vis (okruh na kole, loď zůstává na místě).

Vis - ostrov

Ostrov Vis má zajímavou novodobou vojenskou historii. Od černa 1944 zde až do osvobození Bělehradu bylo sídlo hlavního štábu národně-osvobozeneckých sil (Titova jeskyně - Titova špilja). V době Jugoslávie byl ostrov (až do r. 1992) vojenskou základnou nepřístupnou cizincům. Ostrov byl vlastně jednou velkou pevností. Byly tu odpalovací rampy pro rakety, děla různých ráží, skladiště munice a pohonných hmot, nechyběla skvěle vybavená nemocnice a skladiště léků. Pro tyto účely bylo na ostrově vybudováno na 70 kilometrů tunelů, podzemních chodeb a bunkrů. Největší podzemní bunkr se jmenuje Vela Glava. Byl vybudován pro zdejší hlavní štáb jako podzemní velitelské stanoviště. Zahrnoval na 400 m podzemních chodeb v hloubce asi 60 m. V podzemí zde mohlo žít 110 osob. Měli tu zásoby potravin a vody, byla tu trafostanice, dva elektroagregáty, klimatizace, moderní spojovací technika, operační sál pro monitorování situace na moři i ve vzdušném prostoru, ale i ambulance, kuchyň a prádelna. Nad zemí byly pozorovatelny, nouzové východy. Vchody i východy byly chráněny tankovými děly. Další bunkry sloužily speciálním účelům. Např. bunkr Crvene Stine byl týlovým velitelským stanovištěm a vojenskou nemocnicí. V bunkru Radino brdo byla spojovací technika, v bunkru Stupišće raketová technika. Pro potřeby vojenského námořnictva byly na Visu vybudovány úkryty - bunkry pro torpédové čluny, ponorky a další vojenská plavidla. Velmi zajímavý je v zátoce Parja bunkr Jastog, 100 m dlouhý a široký 10 m. Leží severozápadně od městečka Visu v zátoce Parja. Zde se ukrývaly bojové čluny a ponorky. Nyní mohou bunkr využívat sportovní lodě jako úkryt při nepříznivém počasí. Převážná většina bunkrů, tunelů a dalších podzemních prostor je nyní přístupná veřejnosti, ale zatím neorganizovaně a hlavně na vlastní nebezpečí.

Vis

Městečko Vis vzniklo spojením původních osad v zátoce - Kut (v její východní části) a Luka (v blízkosti dnešního trajektového přístavu). Na terasách na severozápadním pobřeží Viské zátoky jsou pozůstatky někdejší řecko-římské Issy (hradby, zříceniny města, nekropole - cca 10 ha). Na poloostrůvku Prirovo, kde je dnes františkánský klášter, byly odkryty zbytky římského divadla. Při moři, z východní strany, se rozkládá římská agora - římské fórum, ze západní strany monumentální thermy. Na celé archeologické lokalitě byly v průběhu doby nalezeny mnohé velmi cenné antické památky. Část těchto předmětů je uložena v Archeologické sbírce Issa ve Visu (umístěna v rakousko-uherské pevnosti Gospina baterija), nejcennější exponáty pak ve vídeňských muzeích (viz tematický článek: Archeologická sbírka ve Visu). Ve Visu najdeme několik pozoruhodných, většinou renesančních letních vil, domů a paláců (Jakša, Garibaldiů, Vukašinović-Dojmi). Kostel sv. Cypriána (Sveti Ciprijan) má dnes barokní podobu (v části města zv. Kut). Farní mariánský kostel Gospa od Spilice (16. stol.) s oltářním obrazem Matka Boží a světci od G.da Santacrocea. Zříceniny anglických protinapoleonských pevností ze začátku 19. stol.

... Modra špilja
Komiža

Komiža

Komiža je stará obec - první zmínky pocházejí z 12.století. Ve 13. stol. postavili benedidiktini na vyvýšenině nad obcí klášter sv. Mikuláše (Sveti Nikola), kterému se říká Muster (v místním dialektu klášter) - vévodí celému okolí. Kromě starého románského kostelíka, tvoří jádro kláštera velký pětilodní kostel ze 16.-17.stol. Klášter byl opevněn, dochovaly se dvě románské hranolové věže. Věž nad průčelím chrámu byla přeměněna ve zvonici. V obci samé je nejpozoruhodnější renesanční mariánský kostel Gospa Gusarica (P.Maria "Pirátka" - podle toho, že piráti,- gusari několikrát uloupili v minulosti zdejší vzácný mariánský obraz, ale ten se vždy zázračně zase vrátil). Kostel ze 16.-17.stol je zajímavý jak architektonický, tak i vybavením interiéru. Mj. jsou tu nejstarší varhany v Dalmácii (ze 17.stol.). Kostel stojí v těsné blízkosti moře na severozápadním okraji města. Přístavu dominuje pevnost (kaštel) z konce 16. stol., ve které je instalováno rybářské muzeum. Zdejší mořeplavba má velmi starou tradici. Proslulý je zdejší typ rybářské lodě zv. falkuša, devítimetrové plachetnice s 5 vesly, s níž se rybáři mohli vydat i na otevřené moře. Předposlední falkušu je možno vidět jako exponát v muzeu. Na náměstíčku Škor stojí třípatrový palác rodiny Zankiů (původně Zanchiů), místně zvaný Zankota pocházející z 1. poloviny 18. stol. Zankiové patřili k významným bohatým rodinám v Komiže; patřila jim mj. většina pozemků na ostrově Sveti Andrija - Svetac.

Biševo (alternativně)

Na malém ostrově je 14 jeskyň, z nichž nejznámější je proslulá Modrá jeskyně (Modra špilja). Ta je přístupná nízkou skalní branou, ale jen za klidného moře. Jeskyně je dlouhá 31 m a široká 18 m. Světlo proniká do jeskyně skalním otvorem pod vodou a lomem paprsků vzniká nádherná hra barev od stříbřitě modrošedé po zelenomodrou. Intenzitou světelného záření může Biševská jeskyně soutěžit s proslulou Modrou jeskyní je na Capri. Optimální světelné podmínky jsou dopoledne mezi 10. a 12. hodinou. Výlety sem pořádají cestovní agentury ze Splitu, Hvaru, Starého Gradu, Visu, Komiži (odtud je to nejlevnější) a dalších míst a orientují příjezd na místo právě na tuto dobu. V přístavu v zátoce Mezuporat (na východním pobřeží ostrova) turisté přesedají do menších člunů, kterými pak absolvují návštěvu jeskyně. Větší plavidla by nízkým vstupem do jeskyně neprojely. Do jeskyně se platí vstupné, ale to bývá většinou zahrnuto v ceně výletu. Možnost potápění (Potápěčské lokality).

Ráno odplutí přes Pekelné ostrovy do Hvaru.
Odpočinkový den.

... Pakleni otoci

Paklené ostrovy

Paklené ostrovy (Pakleni otoci) je skupina 11 ostrovů, ostrůvků a několika útesů před přístavem města Hvaru. Táhnou se v délce asi 11 km jako val chránící město před větry vanoucími z moře. U nás se často chybně uvádějí pod názvem Pekelné ostrovy či Ďábelské ostrovy. Chorvatský název "Pakleni" je odvozen od chorvatského "paklo" či "paklina", což znamená borovou pryskyřici či smolu; vřící smolou se totiž natíral dřevěný trup lodí a člunů. Přesnější název v češtině by tedy byl Smolné ostrovy, ale ponecháváme již vžitý název Paklené ostrovy.
Možností koupání a pěkných pláží je na Paklených ostrovech mnoho. Jsou skalnaté i oblázkové, některé jsou navštěvovány především naturisty.

... Hvar

Hvar

Hvar patří mezi nejoblíbenější letoviska na Jadranu. Je bohatý na historické památky.
Benátské opevnění - hradby kolem města navazující na pevnost Španjol též Španjolska tvrdjava (88 m n. m.), 16. stol. Pevnost je přístupná (vstupné). K pevnosti vede kromě asfaltové silnice (od autobusové zastávky a parkoviště na okraji starého města) i několi pěších cest. Na kopci vysoko nad městem (241 m n. m.) je pevnost Fort Napoleon, postavená Francouzi začátkem 19. stol.
V přístavu se nachází budova Arzenálu (Arsenal), tj. opravny válečných lodí, kterou postavili Benátčané v 16. stol. Je to monumentální přízemní budova u přístavu, na niž bylo v 17. stol. přistavěno divadlo. Dnes je jedním z nejstarších divadel v jihovýchodní Evropě, dochovaných do dnešní doby. Slouží ke kulturním a společenským účelům ještě dnes. V městě několik hodnotných staveb: palác Paladiniů, Vukasinovićů, nedokončený palác Hektorovićů, biskupský palác (od gotiky až po pozdní baroko). Dále pak katedrála sv. Štěpána (Sveti Stjepan), renesančně-barokní stavba ze 16. až 17. stol. s cenným interiérem a pěkná barokní zvonice ze 17. stol. Před ní se nalézá městská kašna (gradski bunar) ze 16. stol.
Zajímavý celek tvoří dnešní hotel Palace v centru Hvaru, na místě, kde původně stál rozsáhlý komplex renesančního Knížecího paláce. Byl zbořen začátkem 20.stol. Z něho zbyla jen goticko renesanční hodinová věž Leroj (16. stol.), původně obranná věž a krásná renesanční městská lodžie (Gradska loža), které tvoří přední frontu. Ve staré části města se nalézá kostelík sv. Kosmy a Damiána (Sveti Kuzma i Damjan) z 15. - 16. stol. a gotický kostel sv. Ducha (Sveti Duh) z 15. stol. Mimo hradby pak najdeme i pěkný renesanční letohrádek básníka Hanibala Luciće (16. stol.).
Za městem na mysu mezi dvěma zátokami stojí při pobřeží františkánský klášter s mariánským kostelem Gospa od Milosti (15. stol.) s mimořádně cennými obrazy, sochami a plastikami, se sbírkou sakrálních předmětů. Přístupná je i malá, ale pěkná klášterní zahrada a křížová chodba.

Na kole: Hvar - Stari Grad (loď pluje okolo ostrova).

... Vrboska

Vrboska

Malá rybářská a zamědělská obec. Nejpozoruhodnější je místní opevněný renesanční mariánský kostel (Sveta Marija) ze 16. stol. na vyvýšenině uprostřed obce. Poskytoval v době tureckého nebezpečí bezpečný úkryt všem obyvatelům vesnice. Součástí stavby je i cisterna na vodu a zásobárna potravin. Prohlídka kostela je běžně možná, klíč zapůjčí na místní faře. V obci je dále několik gotických, renesančních a barokních domů. Zbarokizovaný kostel sv. Vavřince (Sveti Lovrijenac) s několika cennými obrazy (Veronese Bassano aj.). Rybářské muzeum (Ribarski muzej).

... Jelsa

Jelsa

Jelsa je oblíbené a živé letovisko. V okolí se pěstuje ovoce, vinná réva a olivovníky. Stavba malých lodí. Částečně opevněný farní kostel sv. Fabiána a Šebestiána (Sveti Fabijan i Sebastijan) ze 16. stol., v barokní úpravě. U Jelsy pozůstatky antické pevnosti-pozorovatelny Tor z megalitických bloků. Na lokalitě Crkvica pozůstatky římské stavby.

... ...
Stari Grad

Stari Grad

Nejčastěji navštěvovanou památkou ve městě je letní sídlo básníka P. Hektoroviće Tvrdalj ze 16. stol., se zahradou a rybníkem, v přízemí etnografická sbírka. Do zvonice farního kostela sv. Štěpána (Sveti Stjepan) je vezděn reliéf římské galéry z 1. - 2. stol. Gotický kostel sv. Jana (Sveti Ivan) se nachází na místě antického chrámu a románské svatyně. Vedle kostela bylo nedávno objeveno baptisterium ze 6. - 7. stol. a římské mozaiky. V dominikánském klášteře s kostelem z 19. stol., obnovený po rozboření Turky v 17. stol.se nalézá muzeum,lapidárium, knihovna a pinakotéka. Předpokládá se, že v kostele je Tintorettův originál.
Stari Grad je proslulý vinařstvím a pěstováním levandule, která tu roste na svazích okolních kopců. Východně od města se rozkládá úrodné Starigradské polje a táhne se až k Jelse a Vrbosce. Pěstuje se tu převážně vinná réva, ale i ovoce a zelenina. Dochoval se tu tzv. řecký ager, což je parcelace zemědělské půdy přistěhovalcům po kolonizaci ostrova Řeky před 2500 lety. Přidělené pozemky o stejné výměře byly od sebe oděleny suchými zídkami a cestami. Pro svou zachovalost je to mimořádná historická památka v celém Středomoří. V roce 2008 bylo Starigradské polje zapsáno do listiny světového kulturního dědictví organizace UNESCO (viz aktualita: Sedmá chorvatská památka na seznamu UNESCO).

Na kole jížním Bračem: Bol – Vidova gora – Milna (loď pluje okolo)

Brač

Brač je typický vápencový ostrov (krasové jevy: škrapy, doliny, polje, závrty, propasti ap.) s převážně kamenitým terénem. Část ostrova pokrývá společenství makchie, případně frygana (vždyzelené křoviny, zakrslé stromy, byliny), ve výšce nad 400 metrů nad hladinou moře rostou borovice halepské a černé. K nejpřitažlivějším památkám patří skalní klášter Blaca v jihozápadní části ostrova a Dračí jeskyně (Zmajeva spilja) u Murvice na jižní pobřeží.

... Bol

Bol

O římském osídlení svědčí archeologické vykopávky, např. římská piscina (nádrž na dešťovou vodu) u pláže Zlati rat, zbytky zdí, hroby, základy usedlostí apod. Nejvýstavnější památkou je dominikánský klášter (dominikanski samostan) na mysu Glavica na východní straně Bolu, k němuž patří i mariánský kostel z 15. až 16. století, později upravovaný. V klášteře je umístěna cenná sbírka uměleckých předmětů. V těsné blízkosti kláštera stojí malý kostelík sv. Jana Křtitele a Teodora (Sveti Ivan Krstitelj i Tudor) z 11. stol. Na nábřeží je k vidění několik výstavných renesančních a goticko-renesančních domů. V jednom z nich je umístěna i Umělecká galerie Branislava Deškoviće.

... Vidova Gora
Blaca

... Milna

Milna

Rybářské středisko a stavba menších lodí. Turisté si někdy stěžují na zápach z továrny na zpracování ryb. Barokní mariánský farní kostel Gospa od Blagovijesti z 18. stol. V zátoce Osibova rozvaliny gotického kostelíka.

Na kole severním Bračem: Milna – Supetar – Pučišća
(loď pluje okolo).

... Splitska
Supetar

Supetar

Velmi staré osídlení (již v neolitu), především v antické době. Starokřesťanské sarkofágy u hřbitovního kostelíka. Farní kostel uprostřed obce s širokým schodištěm (18. - 19. stol.) postavený na pozůstatcích baziliky z 5. stol. Před kostelem zbytek mozaiky z tohoto původního kostela. Malá sbírka sakrálních předmětů. Na mysu sv. Mikuláře (Rt Sveti Nikola) mauzoleum rodiny Petričevićů od T. Rosandiće (20. stol.). Supetar, mauzoleum rodiny Petričevićů Při cestě do osady Donji Humac předrománský kostelík sv. Lukáše (Sveti Luka) z 11. - 12. stol.

Splitska

Přístaviště zde bylo již za Římanů. Nakládal se tu kámen z okolních kamenolomů na stavbu měst a obcí na pevnině (mimo jiné i na stavbu Diokleciánova paláce ve Splitu). Největší zdejší antické kamenolomy jsou Rasohe, Plate a Zastražišće. Za římského panství byla Splitska živou obcí s velkým počtem obyvatel. Nedaleko se dochovaly zbytky římských venkovských vil s hospodářským příslušenstvím. V nejbližším z kamenolomů, v Rasohách, je do jedné ze skalních stěn vytesán reliéf Herkula (z antiky). Nejpozoruhodnější stavba však je opevněný renesanční zámek - kaštel ze 16. stol., který si tu postavil šlechtic ze Škripu M. Cerineo-Cerinić na ochranu před Turky. Tvoří jej tři navzájem propojené budovy, korunované vysokou obrannou věží. Pokládá se za nejzdařilejší zámecký opevněný komplex na Brači. V zámku je několik cenných obrazů. Mariánský kostel na pobřeží (Majka Božja Stomorena) stojí na základech mnohem starší stavby. V kostel je originál L.Bassana (Matka Boží se světci). V obci jsou mnohé zajímavé původní kamenné domy.

... Ložišča
Pučišča

Pučišča

Letovisko Pučišća je známé svojí kamenickou tradicí. Kámen z nedalekých kamenolomů byl, mimo jiné, zabudován i do budovy Bílého domu ve Washingtonu. Turisty láká letovisko Pučišća kvůli hezké, dobře chráněné zátoce.

Ráno odplutí do Bašky Vody nebo Omiše. Vylodění.
Volno k procházce/projížďce, koupání a prohlídce.
Odpoledne/večer odjezd.

Omiš

Z římské osady Oneum vyrostlo postupně opevněné městečko. Již od 7.stol. využívali piráti jeho chráněné polohy a vybudovali tu své prakticky nedobytné sídlo, které bylo od 8.stol. součástí neretvanského knížectví. Omiští piráti se stali postrachem byzantských, benátských a později i chorv. lodí. Při tažení proti nim tu zahynul benátský dóže Pietro Candiano. Po této prohře musili Benátčané, pokud nechtěli riskovat další ztráty svých lodí, platit Neretvanům tučný poplatek za volnou plavbu. Ve 12.stol. se Omiš stala sídlem knížecího rodu Kačićů, v 15.stol. je získali Benátčané. Přestože Turci ovládali velmi blízké vnitrozemí, nikdy se jim nepodařilo Omiš dobýt. V četných válečných konfliktech mezi Turky a Benátčany však město velmi trpělo. Aktualita: Pirátské večery v Omiši) Nejstarší chorvatskou památkou v Omiši je malý kostel sv.Petra (Petrova crkva) v lokalitě Priko na pravém břehu Cetiny při jejím ústí, který je typickou ukázkou raně románské stavby s určitými byzantskými rysy (vznikla kolem r.1000 n.l.). Na troskách benediktinského kláštera postavili františkáni koncem 16.stol. klášter nový, k němuž později přistavěli školu pro budoucí kněze, tzv. ilyrský seminář (ilyrsko sjemenište). Na skalách nad městem se tyčí pozůstatky někdejší pirátské pevnosti zv. Mirabela (též Peovica), k nimž je možné vystoupit ze staré části města. Pocházela ze 13.stol., dnes z ní zbyla jen hranolová věž na skalách. Ve své pevnosti měli piráti i tajnou únikovou cestu, která jim umožňovala uprchnout před případnými dobyvateli. Mohutnější jsou pozůstatky novější benátské pevnosti Starigrad (Fortica) v výšce 311 m. Z pevnosti je dobře viditelná zeď na mořském dně při ústí Cetiny, která zabraňovala větším (cizím) lodím vjezd do přístavu. Město Omiš bylo ze tří stran chráněno hradbami, z nichž se však dochovala jen jižní městská brána s přilehlou částí hradeb a jihozápadní mohutná hranolová věž "Na Fošalu". Barokní farní kostel sv. Michala (Sveti Mihovil) pochází z 1.pol. 17.stol. a byl postaven na starších základech. Má velmi cenné vnitřní vybavení, především obrazy Palmu ml. a dalších umělců. Hodnotná klenotnice. Blízko kostela muzeum (architektura, etnografie, historie). Blízko kostela je proslulý "Dům šťastného člověka" (Kuća sretnog čovjeka) - název podle nápisu v nadpraží: "Děkuji Ti Bože, že jsem žil na tomto světě". Zajímavou skupiny vytvářejí dva kostely (sv.Rocha a sv.Ducha) a městská věž s hodinami (toranj za sat), která je současně jedním z průchodů do malebné horní části starého města. Vlastní střed města tvoří hlavní náměstí, piazza, rozkládající se mezi západní a východní městskou branou. Hlavní ulice byla po staletí tzv. Fošala (na místě někdejšího příkopu), je však současně i hlavní tranzitní silnicí (obchvat města není), a tak se běžný každodenní život přenesl do sousední, resp. rovnoběžné ulice Kneza Kačića, lépe uličky kypící životem, s vinnými sklípky, kavárničkami, restauracemi, obchody.

...

... Cetina

Cetina

Cetina je po Neretvě nejdelší a vodou nejbohatší řeka jadranského úmoří. Tato nejdivočejší krasová řeka, pramení několika ponornými řekami v Dinárském pohoří, vlévá se do moře u Omiše. Cetina tu tvoří tzv. Omišskou soutěsku (Omiška probojnica). Blízko ústí Cetiny do moře je vodní elektrárna Zakučac. Posledních 5 km před ústím u Omiše je využíváno pro vyjížďky do kaňonu (možno i motorovými loděmi). K atrakcím zde patří kromě impozantního kaňonu i skalní brána a jeskyně s netopýry.

Makarská Silva v přístavu

Makarská

Makarská má příjemné podnebí s vysokým počtem hodin slunečního svitu. Chrání ji masív Biokova. Má hojnost vegetace, včetně borových lesů. Je to velmi rušné středisko. Makarská je léčebným lázeňským střediskem. V ústavu Biokovka se léčí choroby dýchacích cest, pohybového ústrojí, degenerativní onemocnění. Dominantou Makarské je barokní farní kostel, původně katedrální, zasvěcený sv. Marku (Sveti Marko), stojící uprostřed Makarské na pěkném Kačićově náměstí (přístupný po schidišti z nábřeží). Uprostřed náměstí je pomník jednoho z prvních chorvatských básníků 18.stol., mnicha A. Kačiće-Miošiće, který psal chorvatsky a je rodákem ze zdejšího kraje. Ve františkánském klášteře je sbírka mušlí (Malakologické muzeum), která se pokládá za nejbohatší svého druhu na světě.

V dopoledních hodinách návrat do Prahy.

Na závěr ještě pár obligátních informací:

Z bývá už jen vzít si s sebou nějaké nerozbitné skleničky na víno a kdo má, tak hudební nástroj a samozřejmě dobrou náladu!

http://www.volny.cz/richard.sykora